CENY JANTAR | Nominace na Cenu Jantar 2025 v kategorii činoherní divadlo

Nominace na Cenu Jantar 2025 v kategorii činoherní divadlo

Pořadatelé Moravskoslezských uměleckých Cen Jantar vyhlásili nominace za rok 2025 v oboru činoherního divadla. Nominovaných je pět hereček a pět herců, cenu získá jedna žena a jeden muž. Vyhlášeny jsou také nominace v kategorii Inscenace roku, cenu obdrží režisér jedné z nich. 

Porota rozhodovala ve složení Pavla Bergmannová, Peter Gábor, Petr Klarin Klár, Tatjana Lazorčáková, Ladislav Vrchovský a Lukáš Kowala (předseda poroty). Nominováni jsou:


ČINOHERNÍ DIVADLO – ŽENY


Kateřina Breiská za roli Matky v inscenaci Krvavá svatba. Autor: Federico García Lorca. Režie: Martin Františák. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Premiéra 14. června 2025.


Sugestivní portrét ikonické postavy Matky ztvárnila Kateřina Breiská s mimořádným smyslem pro cit a vnitřní prožitek. Potlačováním silných emocí bolesti a smutku vytváří neobvyklou studii utrpení, zřetelně sděluje fatální osudovost příběhu a téma rodinného prokletí. Úsporným hereckým gestem si buduje pevně svoji mateřskou důstojnost i respekt a její závěreční litanie tak dostává rituální rozměr.


Sára Erlebachová za roli Evelyn v inscenaci Podoba věcí. Autor: Neil LaBute. Režie: Josef Doležal. Národní divadlo moravskoslezské vOstravě. Premiéra 18. října 2025.


Sára Erlebachová ztvárňuje charismatickou studentku Evelyn a daří se ji vytvořit postavu sebevědomé mladé dívky, která si jde za svým cílem až s buldočí vytrvalostí. Erlebachová využívá svých výrazových prostředků k postupné manipulaci postavy Adama, byť v závěrečné scéně dokáže projevit i potlačovanou křehkost. Divákovi tak herečka servíruje pestrou škálu různorodých emocí, které však zvládá ve správný moment ukočírovat.


Petra Kocmanová za roli Nory v inscenaci Ptáčci. Autor: Wajdi Mouawad: Ptáčci. Režie: Aminata Keita. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Premiéra 1. února 2025.


Tendenčně napsaná postava Nory se v koncentrované interpretaci Petry Kocmanové radikálně přerodila ve fascinující, graciézně definovanou ženskou figuru, jež je komplexní, leč neokázale pokornou oslavou úlohy manželky a matky jako základního stavebního kamene rodinného společenství. Moderní psychologické herectví přesně a nepateticky oscilující osciluje na hranici humoru a hluboké osobní tragédie.


Alexandra Palatínusová za roli Vandy v inscenaci Pozdě příchozí. Autor: Jordan Tannahill. Režie: Jan Holec. Divadlo Petra Bezruče v Ostravě. Premiéra: 23. května 2025.


V inscenaci, která otevírá aktuální téma dětské šikany s tragickými následky, ztvárnila Alexandra Palatínusová v nesmírně koncentrovaném výkonu postavu matky, která přijde o dítě. Buduje ji promyšleně – od počáteční masky společenské konverzace a postupně zveřejňovanými trhlinami bolesti přes výbuchy nenávisti k původci šikany i jeho rodičům až ke katarznímu momentu smíření.


Kristýna Panzenberger Krajíčková za roli Alix v inscenaci Tenkrát v Rusku. Autor: Tomáš Vůjtek. Režie: Ivan Krejčí. Komorní scéna Aréna v Ostravě. Premiéra 22. března 2025.


Kristýna Panzenberger Krajíčková vytváří v postavě carevny Alix oproti výkladu historiků poněkud odlišný obraz matky následníka trůnu. Charismatu a kouzlu mystického mnicha Rasputina podléhá cíleně z ryze pragmatických důvodů: chce udržet naživu svého syna, trpícího neléčitelnou hemofilií. Ztvárnila velmi sugestivně odtažitou postavu, která nechce vidět a slyšet, co se kolem ní děje. Zásadní je pro ni záchrana rodiny, byť za cenu, že ji celá Rus nenávidí.


ČINOHERNÍ DIVADLO – MUŽI


Petr Panzenberger za roli Romana v inscenaci Perníkář. Autoři: Roman Pecha, Petr Motýl, Vojtěch Štěpánek. Režie: Vojtěch Štěpánek. Premiéra: 18. ledna 2025. Studio G v Ostravě.


Petr Panzenberger s mimořádnou autenticitou a neokázalým herectvím sděluje bolestnou realitu světa drog, chvíle euforie i krutost setkání se smrtí. Skvěle pracuje se svou typologií a pomocí cynického podtextu a sebeironického tónu hravě akcentuje tragikomický rozměr samotného textu. Dramatické napětí své životní výpovědi staví na kontrastu emocí zmaru i naděje. Jeho hluboce lidský a přesvědčivý výkon se tak stává výjimečným divadelním zážitkem.


Tomáš Jirman za roli biskupa Konráda Glöcknera v inscenaci Kardinální chyba. Autoři: Alistair Beaten, Dietmar Jacobs. Režie: Vojtěch Štěpánek. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Premiéra 8. listopadu 2025.


Dobráckého biskupa Glöcknera v podání Tomáše Jirmana si musí divák zamilovat. Jeho postava je ambiciózní, překypuje však rovněž laskavostí. S velkým přehledem zvládá komické situace, dokáže zacílit jemnou ironii z textu přímo k divákovi. Ukazuje hereckou zralost, když ruku v ruce přechází z komického do vážnějšího rozpoložení své postavy.


David Viktora za roli Helmuta Kocha v inscenaci Kardinální chyba. Autoři: Alistair Beaton, Dietmar Jacobs. Režie: Vojtěch Štěpánek. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Premiéra: 8. listopadu 2025 v Divadle 12.


V dynamické konverzační komedii, s aktuálním tématem korupce, pokrytectví a ztráty morálních zábran v prostředí katolické církve, hraje David Viktora postavu bezskrupulózního vikáře s citem pro situační střih, vtipnou pointu i promyšlenou gradaci promluv, gest i mimického jednání.


Lukáš Melník za roli Tomáše Stockmanna v inscenaci Nepřítel lidu. Autoři: Henrik Ibsen. Režie: Jan Holec. Divadlo Petra Bezruče Ostrava. Premiéra: 24. ledna 2025.


V Holcově působivé adaptaci Ibsenova Nepřítele lidu ztvárnil Lukáš Melník ústřední postavu lékaře Tomáše Stockmanna jako zarputilého a trochu nepraktického vědce a přesvědčivě zachytil jeho vývoj od nadšeného idealisty až po radikalizovaného a osamělého jedince. Ve svém mimořádně soustředěném výkonu tak pro svůj herecký rejstřík objevil novou polohu niterné civilnosti. Citlivě a křehce tak poukazuje na rozporuplnost postavy, která balancuje mezi prosazováním pravdy a morálních zásad a zaslepeností vlastními názory.


Marián Chalány za roli Petra Stockmanna v inscenaci Nepřítel lidu. Autor: Henrik Ibsen. Režie a adaptace Jan Holec. Dramaturgie: Peter Galdík. Scéna a kostýmy: Ján Tereba. Hudba: Ivan Acher. Premiéra 24. ledna 2025.


Chalányho Petr je průzračnou studií čilého lokálního politika, jehož křivácká přičinlivost jednoznačně vítězí nejen nad sourozeneckou, ale dokonce i rodičovskou oddaností. Pod rádoby směšnou fasádou falešného záporáckého knírku a nepadnoucího korporátního saka se ukrývá chladně kalkulující self-made man, jenž je pro své záměry ochoten torpédovat i základní morální hodnoty. Kreace stejně odpuzující jako čarovná.


ČINOHERNÍ DIVADLO – INSCENACE ROKU


Ptáčci. Autor: Wajdi Mouawad. Překlad: Michal Zahálka. Dramaturgie: Norbert Závodský. Scéna: Martin Chocholoušek. Kostýmy: Simona Rybáková. Hudba: Martin Hůla. Režie: Aminata Keita. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Premiéra 1. února 2025 v Divadle Antonína Dvořáka.


Ptáčci kanadského autora s libanonskými kořeny jsou silným závanem současné světové dramatiky. Drama vypovídá o lásce, hledání ztracené identity a potlačovaných emocí na pozadí rodinných i politických konfliktů. Režisérka vytvořila emocionálně naléhavé a mnohovrstevnaté dílo, které s dalšími politickými konflikty nabývá na nové platnosti.


Nepřítel lidu. Autor: Henrik Ibsen. Dramaturgie: Pater Galdík. Scéna a kostýmy: Ján Tereba. Hudba: Ivan Acher. Režie a adaptace: Jan Holec. Divadlo Petra Bezruče Ostrava. Premiéra: 24. ledna 2025.


Působivá adaptace Ibsenova dramatu je skvělou ukázkou toho, jak může divadelní klasika rezonovat se současností. Režisér kultivovaně rozehrává fascinující politické divadlo a vyslovuje nespokojenost se stavem společnosti. Varuje před extremismem a zrodem zla a nekompromisně odhaluje ty, kteří bezostyšně touží po moci. Zároveň ale také pootevírá dveře naději, že jsou mezi námi ti, kteří mají potřebu za pravdu stále bojovat.


Pozdě příchozí. Autor: Jordan Tannahill. Překlad: Klára Vajnerová. Dramaturgie: Peter Galdík. Úprava: Jan Holec, Peter Galdík. Výprava: Pavla Kamanová. Hudba: Ivan Acher. Režie: Jan Holec. Premiéra 23. května 2025 v Divadle Petra Bezruče v Ostravě.


Inscenace hry Pozdě příchozí v Divadle Petra Bezruče nabízí hlubokou sondu do vztahů mezi rodiči a dospívajícím synem, ve které jde také o téma šikany. V režijně dramaturgické koncepci Jana Holce a Petera Galdíka jde o jednu z nejsilnějších inscenací ostravské scény posledních let, která diváky dojímá doslova až k slzám.