CENY JANTAR | Na Cenu Jantar za výtvarné umění jsou nominováni Kalhous, Klodová, Knetlová i streetartový umělec Bogy

Na Cenu Jantar za výtvarné umění jsou nominováni Kalhous, Klodová, Knetlová i streetartový umělec Bogy

Odborná porota Moravskoslezských uměleckých Cen Jantar vyhlásila nominace v kategorii Výtvarné umění za rok 2022. Nominaci získali čtyři umělci, a to za tři výstavy uspořádané v galeriích Moravskoslezského kraje a za jednu venkovní realizaci – takzvaný mural nad bývalým stadionem Bazaly. Cenu získá jeden z nominovaných na slavnostním předávání cen 17. dubna 2023 v Domě kultury Poklad v Ostravě.

Výtvarné porota Cen Jantar pracovala ve složení Jiří Jůza, Martin Mikolášek, Marek Pokorný, Milan Weber a Gabriela Fraisová Maňáková, která byla pro tento ročník zvolena předsedkyní poroty. Nominovaní jsou (v abecedním pořadí) celkem čtyři umělci.


 

Michal Kalhous za výstavu „Stary knedlik“ v Galerii výtvarného umění v Ostravě (vernisáž 18. ledna 2022)

Michal Kalhous, který v současnosti působí jako děkan Fakulty umění Ostravské univerzity a vedoucí Ateliéru fotografie, se vyprofiloval jako autor se specifickým pohledem na svět. Od prvních prací s pomíjivými a pominutelnými objekty, banálními situacemi a nečekanými spojeními se autorova tvorba stává příkladem velmi osobitého přístupu k problematice vztahu zvoleného tématu a jeho estetické formy. Jeho fotografie mají deníkový charakter, divákovi jsou předkládány jako obrazové fragmenty emocí a úvah o pomíjivosti, vzájemném pochopení a nepochopení, pokoře a vděčnosti za možnost žít prostý život.

obrazek článku

Lenka Klodová za výstavu „Na návštěvě u ženy“ ve Výstavní síni Sokolská 26 v Ostravě (vernisáž 26. května 2022)

Lenka Klodová je multimediální umělkyně, která se systematicky zabývá průzkumem, kritikou, ale také afirmativními aspekty vnímání, používání, zneužívání a zobrazovaní ženského těla. Průběžně se také vrací k otázkám mateřství, rodičovství a rodiny. Je zakladatelkou a dlouholetou organizátorkou putovního Festivalu nahých forem a působí také jako pedagožka. Pochází z Ostravy a periodicky se sem také vrací. Po předloňské zhuštěné retrospektivě v městské galerii současného umění PLATO její současnou tvorbu představila v roce 2022 i Výstavní síň Sokolská 26. Silná výpověď o intimních, ale do sociální reality neúprosně vpletených problémech spojených s ženským přechodem, rozchodem partnerů a onemocnění rakovinou, ale také o banalitách jako je úklid domácnosti, patřila k vrcholům loňské umělecké sezony nejen v regionu.


 

obrazek článku

Sabina Knetlová za výstavu „Toto není příběh o noční písni“ v Galerii Krystal v Havířově (vernisáž 24. listopadu 2022)

Přestože Sabina Knetlová absolvovala Fakultu umění Ostravské univerzity teprve před dvěma lety, patří už mezi nejvýraznější mladé české sochařky. Své lité kompaktní betonové skulptury kombinuje často se stavebními prefabrikáty, ale i přírodními nebo artificiálními materiály. Vytváří tak pozoruhodné kompozice typické promyšlenou prací s prostorem, objemem ale i plochou a linií. Její díla zaujmou svou výraznou archetypální lapidárností, ukázněností, zjednodušením a osobitě laděnou vizuální poetikou. V roce 2022 svou tvorbu představila nejenom v havířovské Galerii Krystal, ale i v pražské Karpuchina Gallery a na prestižním veletrhu současného umění Vienna Contemporary ve Vídni.

obrazek článku

Jan Bogy Lörincz za realizaci nástěnné velkoformátové malby „Zeď našeho kmene, zeď záznamů“ nad stadionem Bazaly v Ostravě (vernisáž 19. září 2022)

Narodil se v Ostravě, ale od svých 33 let žije v Bílých Karpatech, kde se věnuje malbě, volné grafice i kresbě, hudbě, divadlu a psaní deníku. Z tohoto vycházející narativnost je patrná i v návrhu, kde autor nepracuje jen s motivy Ostravy, ale s humorem a nadhledem vypráví její příběh. Navíc přidává přímo ostravskou materii, jako jsou koks a cihelný prach, které využívá jako pigmenty, a pracuje s přesahem do tématu recyklace, kdy do realizace díla a výroby pigmentů zapojuje i žáky uměleckých škol. Jeho práce je přímočará, neposlouchá trendy současného umění, nehledá hranici mezi vysokým a nízkým a jak sám říká: „Největší svoboda pro umělce je, přestat být umělcem.“ Velkoformátová malba je zdařilým příspěvkem do veřejného prostoru Ostravy.

obrazek článku